Shrnutí článku
• Růst majetku zvyšuje spotřebu
• Reálné mzdy stagnují, bohatství roste
• Inflace služeb zůstává odolná
• Bohatí méně reagují na sazby
• Wealth effect prodlužuje inflaci
Centrální banky zvýšily sazby, aby zkrotily inflaci. Jenže spotřeba neklesá tak, jak by měla. Jedním z důvodů je wealth effect, psychologicko-ekonomický jev, kdy růst hodnoty majetku zvyšuje chuť utrácet. Když se domácnosti cítí bohatší díky rostoucím cenám akcií, fondů nebo nemovitostí, začnou více utrácet, i když se jejich příjem reálně nezměnil.
Růst bohatství bez růstu příjmů
V posledních dvou letech došlo v západních ekonomikách k prudkému nárůstu finančního bohatství domácností. Americké akciové indexy rostly o desítky procent, ceny domů zůstávají vysoko a úspory z pandemie se ještě zcela nevyčerpaly. Podle dat amerického Fedu čisté jmění domácností meziročně vzrostlo o 8,3 %, přestože reálné mzdy stagnují.
Tento „růst na papíře“ se promítá do vyšší spotřeby. Lidé více utrácí za služby, cestování nebo prémiové produkty, tedy segmenty, které tvoří jádro tzv. jádrové inflace. Výsledek? Spotřeba roste, inflace se drží, a centrální banky mají menší prostor pro snižování sazeb.
Dopad na inflaci služeb
Zatímco ceny zboží v USA i Evropě klesají díky levnější dopravě, inflace ve službách zůstává vysoká. A právě zde se wealth effect projevuje nejvíce.
Domácnosti, jejichž finanční aktiva narostla, mají menší citlivost na úrokové sazby. Vyšší hypotéky či úvěry je tolik netrápí, protože jejich majetek vypadá „silnější“. To ale znamená, že restriktivní politika ztrácí účinnost. Centrální banky zvyšují sazby, ale poptávka zůstává silná.
Podle ECB tvoří v eurozóně služby přes 60 % inflace, přičemž hlavními tahouny jsou právě sektory spojené se spotřebou vyšších příjmových skupin, jako je rekreace, pohostinství nebo cestování.
Nerovnost a asymetrie
Wealth effect není plošný. Týká se především domácností s vyššími příjmy, které vlastní většinu akcií a nemovitostí. V USA drží top 10 % domácností přes 88 % všech finančních aktiv. Tato skupina zůstává imunní vůči vyšším sazbám a nadále táhne poptávku. Naopak střední a nižší vrstvy šetří, čímž se ekonomika rozděluje do dvou rychlostí - bohatí utrácí, zatímco zbytek zpomaluje.
Tento jev prodlužuje dobu, po kterou se inflace drží nad cílem. Centrální banky tak stojí před paradoxem: Čím víc trhy rostou, tím déle musí být sazby vysoko.
Shrnutí
Wealth effect, který měl být motorem ekonomického oživení, se stal překážkou pro návrat inflace k cíli. Bohatší domácnosti udržují vysokou spotřebu, a tím i tlak na růst cen. Dokud trhy zůstanou vysoko a nemovitosti drahé, bude inflace ve službách přetrvávat. Jinými slovy, bohatství dnes není jen odměnou za úspěch, ale i skrytým palivem inflace.
Pro portál SmarTrader.cz připravil Honza Ottis