Shrnutí článku
• Zvýšení sazeb
• Trump a nižší sazby
• Zvýšená inflace
• Nezávislost Fedu
• Kritika od demokratů
Americká centrální banka ve středu 16. září jednomyslně zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů do pásma 3,75 až 4,00 %. Šlo tak o první zvýšení sazeb od července 2023 a současně o první takový krok pod vedením jejího současného předsedy Kevina Warshe. Federální výbor pro volný trh, známý pod zkratkou FOMC, rozhodnutí schválil poměrem 12 ku 0.
Rozhodnutí Fedu ovšem jde přímo proti dlouhodobým požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně prosazuje výrazně uvolněnější měnovou politiku. Krátce po oznámení výsledku zasedání uvedl, že úrokové sazby ve Spojených státech by podle něj měly být na úrovni 1 % nebo ještě níže.
Napětí mezi Bílým domem a centrální bankou ještě zvýšilo Trumpovo následné vyjádření o rozhovoru s Warshem před samotným hlasováním. Prezident novinářům řekl, že s předsedou Fedu o situaci hovořil a doporučil mu hlasovat společně s ostatními členy výboru, protože podle jeho názoru by Warshův individuální postoj výsledek stejně nezměnil. Warsh naopak při tiskové konferenci odmítl rozhovory s prezidentem blíže komentovat.
Trump chce výrazně nižší sazby
Trump své výhrady vůči nastavení americké měnové politiky vyjádřil již před rozhodnutím Fedu. Na sociální síti Truth Social požadoval rychlé snížení sazeb a spojoval jejich současnou úroveň také s obchodními vztahy Spojených států. V předchozích dnech rovněž hovořil o možnosti omezit obchod se zeměmi, vůči nimž mají Spojené státy obchodní deficit, pokud Fed sazby nesníží.
Po zvýšení sazeb prezident potvrdil, že Warsh má nadále jeho důvěru, současně však kritizoval ostatní členy měnového výboru a označil FOMC za politicky jednající orgán. Trump dlouhodobě zastává názor, že Spojené státy by měly mít jedny z nejnižších úrokových sazeb na světě.
K rozhodnutí se kriticky vyjádřil také zástupce tiskového týmu Bílého domu Kush Desai. Zvýšení sazeb označil za nešťastný krok, pro který podle něj neexistuje dostatečně přesvědčivé ekonomické zdůvodnění. Administrativa přitom v týdnech před zářijovým zasedáním veřejně zdůrazňovala, že bude respektovat rozhodovací proces centrální banky.
Fed argumentuje zvýšenou inflací
Centrální banka své rozhodnutí zdůvodnila vývojem cenové hladiny. Ve svém oficiálním prohlášení uvedla, že ekonomická aktivita pokračuje solidním tempem, spotřeba domácností zůstává odolná, růst produktivity je silný a kapitálové investice se drží na vysokých úrovních. Současně však podle Fedu zůstává inflace zvýšená.
Zvýšením sazeb chce měnový výbor podpořit rychlejší návrat inflace k dlouhodobému cíli ve výši 2 %. Vyšší základní sazby obecně zpřísňují finanční podmínky v ekonomice, protože se postupně promítají do nákladů úvěrového financování a omezují část poptávky. Fed tak po předchozím období snižování sazeb změnil směr své měnové politiky.
Zářijové ekonomické projekce členů Fedu navíc ukázaly, že většina představitelů centrální banky počítá v letošním roce ještě s dalším zvýšením sazeb. Samotný Warsh však na tiskové konferenci neposkytl jednoznačnou prognózu dalšího postupu a budoucí rozhodnutí výboru nepředjímal.
Warsh zdůrazňuje nezávislost Fedu
Pozornost se po rozhodnutí soustředila také na vztah Kevina Warshe s Bílým domem. Předseda Fedu hlasoval pro zvýšení sazeb stejně jako všech jedenáct dalších hlasujících členů FOMC, přestože prezident prosazuje opačný směr měnové politiky.
Warsh při následné tiskové konferenci zdůraznil význam institucionální nezávislosti centrální banky. Podle něj jde o vztah fungující oběma směry, v němž se Fed soustředí na oblast své odpovědnosti a otázky obchodní nebo rozpočtové politiky ponechává příslušným institucím. Na otázky týkající se konkrétních rozhovorů s Trumpem přitom odmítl podrobněji odpovídat.
Právě nezávislost Fedu se tak stává součástí širšího sporu o další směřování americké měnové politiky. Zatímco prezident požaduje výrazné snížení úrokových sazeb, všech dvanáct hlasujících členů FOMC se tentokrát shodlo na jejich zvýšení s odkazem na přetrvávající inflační tlaky.
Kritika přichází také od demokratů
Rozhodnutí centrální banky se okamžitě stalo předmětem politického sporu také v Kongresu. Demokratický kongresman Brendan Boyle, nejvýše postavený demokrat ve výboru Sněmovny reprezentantů pro rozpočet, spojil zvýšení sazeb s ekonomickou politikou Trumpovy administrativy a uvedl, že prezident by měl příčiny současného vývoje hledat ve vlastních krocích. Jde o politické hodnocení demokratického zákonodárce, nikoli o závěr samotného Fedu.
Senátorka Elizabeth Warrenová zveřejnila kritické stanovisko ještě před oznámením výsledku zasedání. Podle ní by bez politik Trumpovy administrativy mohla být inflace nižší a Fed by se mohl zabývat možností sazby snižovat. Také v tomto případě jde o stanovisko demokratické političky.
Zářijové zasedání tak přineslo nejen první zvýšení amerických sazeb od roku 2023, ale také další střet rozdílných představ o tom, jak by měla měnová politika reagovat na současný vývoj cen. Fed se jednomyslným rozhodnutím přiklonil k utažení měnových podmínek, zatímco Trump dál požaduje sazby na úrovni 1 % nebo níže. Další postup centrální banky tak bude záviset na rozhodnutích FOMC, jehož členové podle zářijových projekcí počítají ještě s možností dalšího zvýšení sazeb do konce roku.