Každý investor někdy snil o tom, že objeví dalšího „jednorožce“, neboli společnost, která z malé garáže vyroste v globálního giganta. Příběhy jako Google, Meta či Airbnb vytvářejí iluzi, že investice do startupů a private equity je zkratkou k pohádkovým ziskům. Realita je ovšem složitější. Tento segment skutečně nabízí možnost vysokých výnosů, ale zároveň přináší i specifická rizika, na která není tradiční investor zvyklý.
Startupy a private equity: Co to vlastně znamená?
Startupy jsou mladé společnosti, které se obvykle pohybují v technologických nebo rychle rostoucích sektorech. Jejich hlavní charakteristikou je, že ještě nemají stabilní příjmy a stojí především na hledání obchodního modelu. Investoři vkládají kapitál s očekáváním, že se společnosti podaří rychle růst a následně dojde k tzv. exitu, tedy buď prodeji strategickému partnerovi, nebo vstupu na burzu.
Private equity oproti tomu směřuje kapitál do zavedenějších společností, které již generují tržby, ale potřebují restrukturalizaci nebo nový impuls k růstu. Investoři v PE fondech obvykle získají významný podíl, společnost aktivně řídí a po několika letech ji prodají s výrazným ziskem.
Oba přístupy mají společné to, že se kapitál váže na řadu let a investor musí věřit v budoucí růst, i když nemá jistotu okamžité likvidity.
Proč investory láká tento segment
Hlavním magnetem je samozřejmě potenciál vysokých výnosů. Úspěšný startup se může během pár let zhodnotit desetinásobně i více, a jeden jediný úspěch často zaplatí všechny ostatní neúspěšné projekty. Private equity fondy zase dlouhodobě prokazují, že díky systematické práci se společnostmi dokážou překonávat průměrné výnosy akciových indexů. Velkým lákadlem je také pocit, že investor vstupuje do společnosti „na začátku jejího příběhu“, tedy ještě předtím, než se stane veřejně obchodovanou a její cena raketově vzroste. V neposlední řadě hraje roli i hledání nových trendů. Trendy jako umělá inteligence, biotechnologie nebo zelené technologie totiž slibují, že právě v tomto prostoru se odehrají příští velké průlomy.
Rizika a úskalí
Nadšení však rychle opadne, když se investor setká s realitou. Až 90 % startupů zanikne a nikdy nevydělá dost na to, aby vrátilo vložený kapitál. Private equity fondy jsou sice stabilnější, ale vyžadují obrovské vstupy a vázanost na dlouhá léta. Dalším problémem je nízká likvidita. Zatímco akcie na burze lze prodat během minut, podíl v soukromé společnosti je prakticky neprodejný dokud nedojde k exitu. Přidává se i asymetrie informací, kdy zakladatelé obvykle vědí mnohem více než investor a mohou prezentovat přehnaně optimistické scénáře. Zcela zvláštní kapitolou jsou valuace, které se v posledních letech často vyšplhaly na nereálné úrovně, což výrazně snižuje budoucí potenciál výnosu.
Kdy a proč to dává smysl
Investice do startupů a private equity není pro každého. Smysl má především v případě, že investor disponuje dlouhým horizontem a kapitálem, který nebude několik let potřebovat. Je také vhodné, aby tento segment tvořil pouze menší část celkového portfolia, obvykle kolem 5 až 10 %. Klíčová je diverzifikace. Jednotlivé projekty jsou natolik rizikové, že sázet na jeden či dva je hazard, zatímco větší počet investic zvyšuje šanci, že se alespoň některé trefí. Nezbytnou podmínkou je také přístup ke kvalitním příležitostem. Profesionální investoři často berou ty nejlepší nabídky, a na retail pak zůstávají méně atraktivní projekty, které byly jinde odmítnuty.
Proč to může být gamechanger
Na druhé straně je třeba uznat, že právě v tomto segmentu vznikají největší investiční příběhy. Jeden úspěšný startup dokáže změnit celé portfolio a výnosy private equity fondů v dlouhodobém horizontu opravdu patří k nejlepším na trhu. Pokud se investor trefí do trendu, který se stane základem nové éry, ať už jde o umělou inteligenci, zdravotnické inovace nebo obnovitelné zdroje, může získat výnos, jaký veřejné akcie jen zřídka nabídnou.
Pro portál SmartTrader připravil Honza Ottis