Shrnutí článku
• Ticho zvyšuje ochotu riskovat
• Investoři přeceňují klid jako signál jistoty
• Likvidita proudí, když zmizí strach
• Volatilita se stává komoditou
• Absence zpráv je sama zpráva
Finanční trhy se často chovají jako živý organismus, který reaguje nejen na fakta, ale i na pocity. Paradoxně největší růsty často nepřicházejí po dobrých zprávách, ale ve chvílích, kdy se neděje nic. Žádné šoky, žádná inflace nad očekáváním, žádné nové problémy. Jen klid. A právě tehdy začíná takzvaný „no news rally“, tedy růst trhu poháněný absencí špatných zpráv.
Ticho jako pozitivní impuls
Trhy nenávidí nejistotu. Každá negativní událost zvyšuje volatilitu a snižuje ochotu riskovat. Když ale špatné zprávy na chvíli zmizí, investoři mají tendenci interpretovat ticho jako stabilitu.
Pokud inflace neroste, úrokové sazby se nemění a geopolitika je klidná, trh si vytvoří vlastní optimismus. A i když se nic zásadního nezlepšilo, ceny rostou, protože se alespoň nic nezhoršuje.
Tento efekt je zvlášť silný po obdobích stresu. Když se trh zotavuje z propadu, investoři jsou citliví na jakýkoli signál uklidnění. V momentě, kdy přestanou chodit špatné zprávy, kapitál se začne vracet.
Roli hraje psychologie rizika
Investoři nejsou racionální stroje. Když se na trzích nic neděje, mozek vyhodnocuje situaci jako bezpečnější. To zvyšuje ochotu investovat a snižuje poptávku po defenzivních aktivech.
Index volatility VIX často klesá v obdobích „informačního klidu“ a spolu s ním se rozšiřuje ochota riskovat. Paradoxně tak i bez růstu firemních zisků může trh růst jen díky změně nálady.
Tento jev je čistě behaviorální. Investoři nevidí nové informace, a proto vyplňují prázdný prostor optimismem. Ticho je vnímáno jako signál, že situace je pod kontrolou.
Likvidita potřebuje klid
Dalším faktorem je přítomnost přebytečné likvidity. Po letech expanzivní měnové politiky zůstává na trzích obrovské množství kapitálu, který musí někam proudit. V obdobích bez dramatických událostí se peníze přelévají do rizikovějších aktiv, protože chybí důvod držet hotovost.
Zkrátka, když není špatná zpráva, chybí motivace prodávat. A trhy, kde nikdo neprodává, obvykle rostou. Tento mechanismus posiluje především algoritmické obchodování, které automaticky navyšuje pozice v prostředí nízké volatility.
Volatilita jako komodita
Na moderních trzích se s rizikem obchoduje podobně jako s aktivem. Nízká volatilita snižuje cenu zajištění, což láká investory k větším pákovým pozicím. Tím se vytváří samoposilující cyklus. Čím je trh klidnější, tím víc roste, a čím víc roste, tím víc klesá volatilita.
Problém nastává, když se do ticha dostane první nečekaná zpráva. Efekt „no news rally“ se může během jediného dne obrátit a klidné prostředí se změní v přehřáté. Proto bývá období bez zpráv často i obdobím, kdy trh je nejzranitelnější.
Ticho jako informace
V konečném důsledku je i ticho formou informace. Pokud trh dlouho roste bez zásadních fundamentálních důvodů, znamená to, že růst je tažen sentimentem, ne daty. Zkušenější investoři vnímají tento moment jako varovný signál. Historie ukazuje, že právě dlouhé období klidu bývá předzvěstí prudší korekce.
Absence špatných zpráv tedy není totéž co dobré zprávy. Je to přechodný stav, který vytváří iluzi jistoty. A ta se na trzích často mění v největší riziko.
Shrnutí
„No news rally“ ukazuje, jak silnou roli hraje psychologie v investičním světě. Klid a stabilita jsou vzácné, a právě proto je trhy oceňují.
Když špatné zprávy zmizí, kapitál se uvolní a trh roste, i když se nic reálně nezlepšilo. Tento fenomén však připomíná, že největší nebezpečí na trzích často přichází v době, kdy panuje ticho.
Pro portál SmartTrader připravil Honza Ottis